Jaký je mezi tím rozdíl?
Při hledání odpovědi jsem si představil, jak se chová při řešení problému vítěz a jak úspěšný řešitel.
Vítěz postupuje způsobem: „Já nejlíp vím, jak vyřešit tento problém a vy ostatní mě musíte poslouchat.“ Představte si, že Vám toto řekne šéf v práci. Jaká první odpověď Vás napadne? Nevím, jak Vás, ale mně napadá: „To určitě, já ti dokážu, že takto to nefunguje!“ Je to přirozená lidská vlastnost otevřeně, nebo skrytě odmítat diktát jiných lidí.
Úspěšný řešitel postupuje diplomatičtěji – pokud je šéfem, položí svým podřízeným otázku: „Jak byste řešil ten problém vy?“ A ptá se do té doby, dokud někdo nepříjde se stejným nápadem, jako měl on. Nebo dokonce s lepším řešením úlohy. Takovým způsobem obejde přirozený odpor svých odřízených a vyvolá v nich pocit „Cosa nostra“. Nemyslím tím, že z nich udělá mafiány. „Cosa nostra“ znamená italsky „Naše věc“ s důrazem na „naše“. Je to naše věc a my nedovolíme, aby nám to někdo zkazil. Je otázkou naší cti udělat to co nejlépe a ukázt světu, jací jsme frajeři.
Když mezi podřízenými vznikne pocit „Cosa nostra“, tak je to zjednotí v úsilí splnit danou úlohu co nejlépe. Samozřejmě, po úspěšném splnění úlohy by je šéf měl náležitě pochválit a vyzdvihnout mimořádné pracovní výkony. To se od šéfa v takové situaci očekává.
Při takovém řešení úlohy nebude vítězem šéf, ale kolektiv a ten jeho člen, který první nahlas pojmenoval řešení úlohy. Šéf tím získá na svou stranu kolektiv a případně také lepší řešení, než jaké předtím vymyslel on sám. Lidé se mu nestaví na zadní a nesnaží se jeho nápad sabotovat. Naopak vidí, že přicházet s dobrými nápady se vyplácí. Stejně to je vždy šéf, kdo rozhodne, jak se bude problém řešit. A je lepší, může-li si šéf vybrat z vícerých možností.
Také Machiavelli v knize Vladař říká: „Dobrá rada nedělá dobrého vládce, ale naopak, moudrý vládce je prapříčinou a původcem dobrých rad.“
Pokud to náhodou nevýjde, šéf může „navrhovatele řešení“ poplácat po rameni a povzbudit jej: „Teď to nevyšlo, nevadí, cením si tvou snahu. Jen tak dál!“ Toto je model participativního vedení lidí. Více se o tom dozvíte na mém školení:
MOTIVACE A MANIPULACE ZAMĚSTNANCŮ
a na školení
JAK VÉST LIDI – LEADRESHIP.
Z uvedeného vyplývá, že vítěz se snaží vždy prosadit své řešení úlohy, zatím co úspěšný řešitel se snaží zapojit jiné lidi do hledání nejlepšího řešení problému. Šéfu vítězi hrozí, že se proti nemu spiknou jeho podřízení a dokážou mu, že jeho řešení nefunguje. Nebo jeho řešení skutečně nefunguje a na vině je on.
Šéfovi úspěšnému řešiteli něco takového nehrozí. Pokud podřízení přišli se stejným návrhem řešení problému, jako měl původně on, tak nemají důvod dokazovat mu, že to nefunguje. Pokud podřízení přišli s jiným, lepším řešením problému, také jim záleží na úspěšném vyřešení úlohy. Pokud to přes to všechno nevýjde, nebyl to šéfův nápad, ale nápad kolektivu. Šéf tak nestrácí autoritu, protože „jeho“ řešení nevyšlo.
Pokud by hrozil trest za neúspěch tohoto řešení, prvním na ráně je „objevitel nápadu“. Šéf se „objevitele nápadu“ vždy může před vyššími nadřízenými zastát a poukázat, že to bylo kolektivní rozhodnutí. Tím ještě více utuží u svých podřízených pocit Cosa nostra.
Z mých zkušeností s participativním vedením týmů ale neznám případ, kdy by se v případě neúspěchu mluvilo o trestu. Spíše to bylo týmové poučení z nesprávného rozhodnutí a přijetí nápravných opatření.
Někdo může namítat, že jeho podřízeni nechodí se žádnými nápady, raději čekají, jak rozhodne šéf a pak nad jeho rozhodnutím remcají. Tak se chovají direktivně vedeni lidé. Přechod týmu na participativní vedení si vyžaduje určité úsilí šéfa a hlavně jeho dobrou motivaci. Záleží na něm: chce být úspěšný, nebo mít pravdu? Tyto dvě věci se často vylučují.
Moje definice šéfa je: Šéf je člověk, který je placený za to, že dělá práci rukama svých podřízených. Vítězný šéf chce být nejmoudřejším ze svých podřízených a bude jim to stále dokazovat. Úspěšný šéf chce být na čele skupiny géniů, kteří se předhánějí v hledání stále lepších řešení. Jeho zásluhou není to, že zná všechny odpovědi, ale to, že si umí sehnat lidi, kteří nejlepší odpovědi najdou.
Jakým šéfem chcete být Vy? A pod jakým šéfem byste chtěli pracovat?
K této úvaze mě inspirovala moje známá, která se mně zeptala, proč jsem svou novou knihu nenazval Příručka vítězů, ale Příručka úspěšných. Té známé jsem vděčný za její otázku, protože jsem si uvědomil, že Příručka úspěšných je návodem na ÚSPĚCH, ne návodem na VÍTĚZSTVÍ.
Tuto knihu si můžete koupit v každém knihkupectví, nebo na našem webu: Kupte si knihu zde… Zde si take přečtěte, co o knize napsli někteří odborníci i laikové.
S pozdravem
RNDr. Alexander Birčák
Jednatel společnosti a lektor
Albisa s.r.o. čtěte více…
Mob.: +421 904 864 912
www.emocniodblokovani.cz
PS: Pošlete prosím tento email lidem, které by to mohlo zajímat.
